*Tento kousek ještě na svou plnou recenzi čeká. Zatím k vám letí alespoň mé první dojmy ihned po přečtení:
Tahle kniha ve mně, přiznám se, nijak velký dojem nezanechala... Čuju snahu napsat ji podobným stylem jakým je tvořená kniha Proč spíme, akorát s tím rozdílem, že je zaměřená na (pro mě) mnohem méně fascinující téma a řeší problémy mnohem menšího množství lidí.
Ne že by byla úplně nezajímavá, ale nějak na mě ta autorova vášeň pro historii a mechaniku chůze a všechny ty společenské a kulturní dopady, za které údajně chůzi vděčíme, nedýchla. Možná je to tím, jakým stylem autor píše, nebo bych možná musela chůzi milovat víc než jen jako fyzickou aktivitu. Ve výsledku jsem se ale při čtení bohužel docela nudila.
Čekala jsem možná mnohem praktičtější informace zaměřené na sport a zdraví, které bych mohla nějak využít v běžném životě. Místo toho jsem dostala spíš historický, filozofický a biologický exkurz do oblasti, kterou jsem ke svému životu prakticky ani moc znát nepotřebovala.
Jediné, co jsem si tak z knihy odnesla, je informace, jak často a rychle mám chodit, aby to mělo na mé zdraví co nejpozitivnější dopady (téma, kvůli kterému jsem si knihu chtěla přečíst a které se nakonec vešlo na pouhý jeden odstavec), dále že si mám při opilosti vleže vždy opírat chodidla o zem (tuhle informaci ale doufám už nikdy nebudu potřebovat) a také proč je důležité, aby městští architekti tolik moc mysleli na dostatek prostoru pro pěší.
Takže takhle za mě, no, téma hezké, škoda toho zpracování…
*Pokud knihu koupíte ZDE, dostanete na ni po zadání kódu “agilefluencer” 20% slevu.
