👍 Proč si ji přečíst: Je to, jací jsme a jak žijeme, dáno vlivem prostředí nebo je to spíše dílem naší genetiky? Od psychologů veskrze uslyšíte to první, v této knize od profesora genetiky Roberta Plomina se dočtete to druhé. Těžko říct, kde je ve skutečnosti pravda a jestli vůbec existuje něco jako jedna obecná rovnice platná pro všechny, ale pokud vás zajímá, na co všechno může mít dědičnost v rámci vašeho životního fungování vliv, pak je tohle ta správná kniha, kterou si přečíst. Možná díky ní pochopíte, proč se ve vašem životě některé věci dějí tak, jak se dějí.

❤️ Co mi dala: Když jsem knížku dočetla ještě jako bezdětná, byla jsem z ní dost v rozpacích. Ve svých prvních dojmech, které vždy sdílím na Instagramu ihned po přečtení, jsem doslova napsala: "Hlavní sdělení knížky by se dalo shrnout asi takto: to, jací jste, jak žijete, nebo jak jste na tom zdravotně, MŮŽE být ovlivněno vaší genetikou. Hu. To jsme fakt nevěděli. Jedna z nejnudnějších a zároveň nejzbytečnějších knížek, jaké jsem kdy četla." Nuž, dnes coby rodič již dokážu některá poselství z knihy lépe docenit. Nejvíc ze všeho asi to, že se nesnažím prcka nic "učit" a někam ho směřovat, ale s klidným srdcem sleduju, co ho zrovna zajímá (ať už je to kreslení, písmenka nebo skákání salt z gauče), a snažím se mu poskytnout prostředí, ve kterém může daný zájem bezpečně rozvíjet a má i dostatečný přísun nových podnětů. Důvěřuju tomu, že co se v něm má probudit, to se v něm probudí, a že sám nejlíp ví, co zrovna potřebuje. Pro mě to ve výsledku znamená klidnou hlavu a tudíž i mnohem větší zábavu. Pro nás oba.

2 z 5: Na knížce mi vadily zejména dvě věci: přílišná akcentace vlivu genetiky komunikovaná za mě dost fixním způsobem (pokud to máš v genech, nedá se s tím nic dělat) a její velmi náročná čitelnost. Fakt. Hůř se mi asi ještě žádná knížka nečetla. Užijí si ji podle mě jen lidi, které genetika nesmírně zajímá, nebo ti, kdo se rádi ukájí nad spoustou dat a čísel. Normálnímu smrtelníkovi by v pohodě stačilo přečíst výcuc hlavních poznatků knihy na 20 stran a následně je s notným zapojením růstového myšlení využít pro komplexnější pochopení vlastního fungování, případně i k jeho změně, pokud o ni usilujeme.