👍 Proč si ji přečíst: Nečekejte žádnou time-managementovou knížku, spíše takový lehký úvod do biohackingu. Autor vytvořil jakýsi výtah z mnoha vědeckých studií a přetavil je v konkrétní rady, jak pracovat s naší hladinou energie a s kognitivními kapacitami v souvislosti s různou denní dobou, fází života, typem úloh nebo fází, ve které se daný úkol nachází. Dozvíte se, jak si sestavit správný režim dne, kdy po někom chtít laskavost, kdy sportovat, kdy se učit, jak dobíjet energii, ale také kdy lidem sdělovat špatné zprávy, kdy si načasovat začátky, prostředky a konce čehokoliv, apod. Zkrátka v knize naleznete vše, co se týká správného načasování prakticky skoro čehokoliv 🙂
❤️ Co mi dala: Tím, že jsem knihu četla až poměrně dlouho po jejím vydání, spoustu rad a tipů jsem už znala odjinud. Byla jsem tak trochu ochuzená o ten "wow" faktor a už jsem si z ní tak brala jen nějaké střípky, jako například to, že když budu chtít poprvé uběhnout (půl)maraton, je největší šance na to, že na něj budu fakt trénovat a dokončím ho, v mých 39 letech (takže jsem klidná, mám ještě chvíli čas 😀). Nebo to, že už si nedělám výčitky, když mi odpoledne mezi 15:00-17:00 pravidelně upadá hladina energie a nemůžu se k ničemu přinutit, protože teď vím, že je to úplně přirozená věc.
⭐ 3 z 5: Kniha bezpochyby hodnotu má, jen mi to její zpracování přišlo nějaké těžkopádné. Tím, že jediným společným průsečíkem všech témat byl čas, ale jinak šlo často o zcela odlišné náměty, bylo pro mě při čtení náročné neustále přepínat kontext. Jednou řešíte, v kolik ráno vstávat, najednou se učíte komunikovat špatné zprávy a z toho přepnete do tématu krize středního věku. Zároveň mi kniha nepřišla moc čtivá - příběhy v ní zmíněné se mi zdály většinou ne moc zajímavé a celá kniha šla neustále tak nějak po povrchu. Asi bych ji doporučila jen úplným nováčkům, kteří se o témata spojená s biohackingem, osobní produktivitou a mezilidskými vztahy teprve začínají zajímat.
