*Tento kousek ještě na svou plnou recenzi čeká. Zatím k vám letí alespoň mé první dojmy ihned po přečtení:
Hm, musím říct, že Lenčina první kniha Najdu odvahu se mi líbila víc. Byla taková nějaká propracovanější. Tahle knížka byla fakt spíš zápisníkem Lenčiných zážitků z 19 denního přeběhu GR11 než seberozvojovou knihou.
Což je v pořádku. Nikdo neřekl, že i tato knížka musí být pojatá stejně jako ta první, šlo jen o má očekávání.
První půlku knihy jsem se tak nejvíc bavila nad konflikty uvnitř Lenčina týmu (bylo zajímavé sledovat ten rozdíl mezi tím, jak to vypadalo ve storíčkách na Instagramu všech zúčastněných, a co se tam ve skutečnosti dělo…) a klasickou "Lenku" jsem poznala až na několika posledních stranách.
V tomto případě bych tedy knihu doporučila spíš jen lidem, kteří rádi chodí do hor, běhají ultra nebo je baví číst zápisky z cest. Jako seberozvojovou knihu tentokrát už tolik ne.
