*Tento kousek ještě na svou plnou recenzi čeká. Zatím k vám letí alespoň mé první dojmy ihned po přečtení:
První třetinu knihy jsem přemýšlela, proč se někdo obtěžoval opsat knížku Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le a vydávat to za svůj originál.
Od druhé třetiny už byla přidaná hodnota patrnější, a to i přesto, že šlo spíše o popisy osobních příběhů autora a jeho subjektivních prožitků, navíc za mě zcela zbytečně mixnutých občasným ezo ústřelem - stále jsem však docházela k názoru, že je nakonec dobře, že kniha vznikla.
Všimla jsem si totiž, že autorovy příspěvky na sítích hodně sdílí mladí lidé, a přesně pro ně je tato knížka jako dělaná - svým prťavým rozměrem, volbou jazyka i jednoduchostí vysvětlení dokáže předat fajn myšlenky ohledně nastavení hlavy a mentální odolnosti.
V nějakých recenzích na internetu jsem viděla obavu z nabádání k potenciálně nebezpečnému chování, ale toho bych se fakt nebála. Naopak si myslím, že svou úlohu pro svou cílovku může sehrát docela obstojně a pokud na ně aspoň trochu zafunguje a udělá z nich silnější a vyrovnanější jedince, tak za mě jen dobře.
