👍 Proč si ji přečíst: Kniha bývalého mnicha o tom, jak přijmout nejistotu a odpustit si vlastní nedokonalost. Kombinuje životní příběh autora s hlubokými budhistickými moudrostmi. Autor žil léta jako úspěšný ekonom a ředitel firmy, ale jak to tak bývá, šťastným se nestal. Leda tak fest přetíženým. A tak se rozhodl svou zářnou kariéru opustit a stal se mnichem. Žil postupně v několika klášterech, až se po 17 letech rozhodl, že se chce vrátit zpět do civilního života. Tím kniha získává na bohatství - není totiž klasicky jen o budhistických moudrech, ale stává se vzácnou sondou do toho, co všechno člověk musí fyzicky i mentálně podstoupit, aby mohl žít jako mnich, ale i to, jak nesmírně náročný je poté návrat do běžného života. A co teprve když vám diagnostikují ALS a vám zbývá pár let života... Jak si s tím vším dokáže poradit někdo, jehož mysl byla tolik let trénovaná pro vnitřní klid a přijímaní věcí takových, jaké jsou? Možná mnohem překvapivěji a "lidštěji", než byste čekali...
❤️ Co mi dala: Nejvíc mi knížka přinesla laskavost k sobě. Protože pokud se člověk, jehož hlavním "jobem" po dobu 17 let bylo trénovat svou mysl, může potýkat s tak "lidskými" stavy, jako je tréma před vystoupením, úzkost, deprese nebo dokonce vyhoření, pak mnohem lépe přijímám, že chtít od sebe, abych za každých okolností vše zvládala s přehledem a měla své emoce vždy pod kontrolou, je prostě nemožný quest. Jsou zkrátka věci, které se v nás budovaly tisíce let, a přestože jsou v moderní době situace, kdy už nám jsou podobné mechanismy někdy spíš na škodu, stále jsou silnější než naše vůle a vědomá snaha o jejich ovládnutí. Což člověk tak nějak ví, ale stejně se mohou pocity viny, studu nebo naštvání se na sebe objevit, pokud něco nezvládneme podle svých představ. No, tak ani mniši ne. Děkuju 🙏
⭐ 4 z 5: Kniha psaná s lehkostí bez ambice něco kázat. O tom, jak žít budhistickou moudrost i v běžném životě smrtelníka, protože realita běžných dní je zcela něco jiného než teorie z knih. Ač se za mě nejedna o vyloženě transformační knihu, pro čtenáře, kteří hledají způsob, jak se vyrovnat s tlakem na dokonalost, chtějí kultivovat větší vnitřní mír, nebo prostě touží po moudrosti bez dogmatismu, může být inspirativním a osvobozujícím čtením.
