*Tento kousek ještě na svou plnou recenzi čeká. Zatím k vám letí alespoň mé první dojmy ihned po přečtení:
Takovou skvělou myšlenku ta kniha má, kéž by ji jen napsal někdo jiný...
Na začátku jsem byla nadšená, že mě knížka bude challengovat a posune mě. A jasně, že jsem se v mnohém našla. Ale čím dál jsem četla, tím víc jsem z ní měla dojem, že spíš než o seriózní literaturu se jedná o autorovu formu vlastní terapie.
Své vlastní postoje vydával za obecné pravdy, "opíral" je o vědecké studie, které si interpretoval, jak se mu to zrovna hodilo, vysmíval se lidem, kteří ještě "neprozřeli", aby vzápětí o pár stránek dál popřel vlastní slova a radil to, čemu se sám vysmál.
Kniha působí nekonzistetně - občasná skvělá myšlenka se utopí pod nánosem kapitol, u kterých máte pocit, že je tam autor dal snad jen proto, aby kniha nebyla tak tenká.
Takhle... Je dobře, že u nás po již nedostupném Esencialismu vyšla kniha s podobným tématem, protože lepší něco než nic, ale řekla bych, že měl autor spíš štěstí, že téma v tuto dobu zarezonovalo a lidi v rámci něj berou cokoliv, jinak si neumím úspěch této konkrétní knihy vysvětlit…
