*Tento kousek ještě na svou plnou recenzi čeká. Zatím k vám letí alespoň mé první dojmy ihned po přečtení:
Tak tohle byl snad jeden z největších rozdílů v mých očekáváních a reálném přínosu ever.
Očekávání: "Sama jsem si sice traumatem neprošla, ale tak když už to v Jan Melvil vydali... Aspoň budu lépe rozumět těm, co nějaké trauma zažili."
Přínos: 1. Chápu, že absolutně nelze pochopit, čím si kdo prošel, 2. Chápu, proč je z různých důvodů tak svinsky těžké se s traumatem vyrovnat, 3. Jsem neskonale vděčná za své rodiče a své blízké, 4. Ještě o to víc teď miluju své dítě a mám absolutně jasno v tom, co je mou hlavní úlohou v roli rodiče, 5. Kdybych se s traumatem nebo s někým, kdo si jím prošel, v budoucnu setkala, zhruba tuším, jak mám reagovat a jaké jsou možnosti terapie.
Maras knížka. Maras příběhy. Chvílemi mě až fyzicky bolelo ji číst. Zejména jako matku.
Doporučila bych ji k přečtení každému rodiči - pokud se ve své roli někdy cítíte trochu ztracení, tady dostanete pro své rodičovství naprosto jasnou severku!
📚 Kniha se zaslouženě dostala do mého výběru TOP 12 knih roku 2022.
